Habartické srdíčko a velká bojovnost pomohli zdolat leadera soutěže

Jednou si dole jednou nahoře, tak to platí nejen ve známé písničce, v životě, ale i ve fotbale.

Po minulé smutné porážce s Křečany, kde jsme byli hodně oslabeni a mrzela nás těsná porážka, jsme skutečně byli dole.

Včera k nám zavítal suverén letošního ročníku celek Jiřetína pod Jedlovou, který nepoznal hořkost porážky (až do včerejška), kluci se sešli v plném počtu a nejsilnější možné sestavě, přidali tolik vzívané Habartické srdíčko a obrovskou bojovnost, která nakonec pomohla zdolat vedoucí celek soutěže, a pozápasová euforie nebrala mezí, škoda, že jen takové výkony nepředvádíme s přímými konkurenty v boji o záchranu.

Nádherné vítězství, ale pokora je na místě, soupeř také přijel oslaben o několik hráčů, a i ták nás uzemně dost výrazně přehrával.

Pojďmě už nyní po stopách včerejšího duelu.

TJ Dolní Habartice - Slovan Jiřetín pod Jedlovou 4:3 (2:1)

branky: Horvát Petr 2x, Finkes Marek, Klemera Michal - Galata Jaroslav, Materna Dominik, Prokop František

sestava D.H.: Kouba - Mysliveček Václav (K), Mysliveček Jakub (46 Lekner), Finkes Marek, Špaček - Pospíšil, Klemera, Vencl, Finkes Miloslav - Pudil (58 Mandys), Horvát

trenér: Jiří Mikoláš

sestava Jiř: Břeň - Prokop, Kessler, Materna, Školoud, Bobelák, Kremina, Winzig , Bláha (K), Galata, Bužík Filip (Holubec, Bužík Robert)

trenér: Winzig Jiří

rozhodčí: Pilecký Martin, Hartig Libor, Kropáč František

diváků : 100

Úvod utkání patřil dle očekávání hostům, kteří získali velmi rychle dost výraznou územní převahu a zatlačili nás na naší polovinu, do vyložené šance se však nedostali, a jejich pokusy ze střední vzdálenosti nenašli cíl.

Vyložená šance pro hosty přišla po 20 minutách hry, ale ostrou ránu hráče hostí zlikvidoval Lukáš Kouba.

To, že fotbal skutečně nemá logiku se potvrdilo záhy, poprvé jsme se dostali na půlku soupeře, přišel ostrý centr z levé strany, na který si naskočil Petr Horvát a hlavou nás poslal ve 23 minutě do vedení 1:0.

Přidat druhou branku mohl o chvíli později Marek Finkes, jeho střela na zadní tyč však minula cíl a přišel trest, soupeř předvedl bleskový protiútok na jehož konci se řítil Jaroslav Galata na Lukáše Koubu a střelou na přední tyč s přehledem srovnal 1:1.

Ovšem nerozhodný stav vydržel pouze 3 minuty po rohovém kopu Míli Finkese předvedl po hlavičce Petra Horváta nádherný reflexní zákrok golman hostí David Břeň, byl však z toho další rohový kop Míla Finkes tentokrát posadil balón na hlavu své ho synka Marka (asi doma trénují za garáží :)))) ) a ten se už hlavou nemýlil 2:1.

Soupeř s vynikajícím fyzyckým fondem nás napadal a snažil se do konce poločasu vyrovnat, to se mu, ale nepodařilo a tak se šlo do kabin za stavu 2:1.

Do druhé půle jsme vstoupili s cílem pokusit se udržet soupeře co nejdále od naší brány a co nejdéle držet příznivý stav.

Ovšem úvod druhého poločasu byl pro nás jako ze sna.

Po dlouhém výkopu Lukáše Kouby se vřítil mezi stopery Petr Horvát, jeden ze stoperů špatně trafil vysoký balón a poslal ho Petrovi přímo do běhu a ten už si s přehledem poradil šajtlí na zadní tyč 3:1.

Museli jsme krotit euforii, ale to šlo dost obtížně, protože v 55 minutě opět utekl po levé straně Petr Horvát a nabil před prázdnou branku Michalu Klemerovi a ten nemohl dělat nic jiného než zvýšit na 4:1.

To už vypadalo hodně nadějně, ale přeci jenom opatrnost byla na místě, postupně nám začali ubývat síly a soupeř opět tlačil, hra se přitvrdila, ale hrálo se fair play.

v 61 minutě zahrával soupeř standartní situaci, na centr z pravé strany si krásně naskočil Dominik Materna a pěknou hlavičkou snížil na 4:2.

O chvíli později mohlo být ještě hůře, ovšem po rohovém kopu mířil František Prokop těsně nad.

Tento hráč si však spravil chuť v 78 minutě, kdy jednou kličkou vymotal dva naše hráče a nádhernou střelou na zadní tyč, která se točila od našeho golmana snížil na 4:3

Z tlaku hostů pramenily brejky pro nás, bohužel se nám ani jeden nepodařilo využít a v několika případech jsme se místo ohrožení brány soupeře zamotali do vlastních kliček.

Čas se neuvěřtelně táhl, kluci si sahali na dno a už pouze odkopávali balóny, dvě nastavené minuty trvaly celou věčnost a nám se na povrch draly vzpomínky na závěr zápasu s Březinami, kde jsme ztratili jasnou výhru.

Naštěstí se nic takového nestalo a tak mohla po závěrečném hvizdu vypuknout opravdová euforie z krásných a nečekaných tří bodů.

Na závěr se musím vrátit ke sportovnímu chování soupeře, který nám po závěrečném hvizdu gratuloval k výhře, a přál hodně štěstí do dalších utkání, přesto, že u nás přišel o neporazitelnost, nehrál si na žádné uražené frajery a tohoto gesta si hodně vážíme.

Stejně tak i my přejeme soupeři hodně štěstí v dalších zápasech a třeba i v cestě za postupem.

Toto byl poslední zápas na domácí půdě v podzimní části sezóny a tak musím poděkovat všem fanouškům za návštěvy, a za to, že si konečně našli cestu na hřiště a povzbuzoavli naše kluky, někteří dokonce i na venkovních zápasech. Děkujeme.